Dublin: Město zničených deštníků

Dublin, hlavní město Irska, leží při ústí řeky Liffey do Irského moře na východním pobřeží "zeleného ostrova". Díky teplému Golfskému proudu zde v zimě v podstatě nemrzne a tak tu můžete zahlédnout i palmy. Měli byste ale počítat s častějšími srážkami. Pokud vás pak procházky v dešti omrzí, můžete se schovat do jedné z mnoha dublinských hospůdek - "pubs" a zahřát se třeba u pravé irské kávy. Nebo se alespoň bavit (jako my  ) zničenými deštníky povalujícími se na ulicích nebo koukajícími z odpadkových košů. Naše zážitky z třídenního lednového výletu do Dublinu si můžete postupně na Tripidipi přečíst.

"Burger a Ginger" (1. den)
Z dublinského letiště (asi 11 km severně od města) jsme ve čtvrtek odpoledne vyrazili autobusem směr centrum (jízdé 2 euro/osoba, soukromé společnosti 6 euro/osoba). Autobusy jezdí asi každých 20 minut a do centra to trvá půl hodiny.

Vystoupili jsme na hlavní dublinské třídě - O´Connell Street, která se trochu podobá pražskému Václaváku. Širokou ulici zdobí 4 pomníky a v centru se tyčí novodobá dublinská dominanta - Dublin Spire. 120 metrů vysoký ocelový sloup (průměr u základů je 3 m, na vrcholku jen 15 cm) byl vztyčen v roce 2003. Nejznámější budovou ulice je Hlavní pošta, která v roce 1916 sloužila jako velitelské stanoviště Velikonočního povstání. Kromě ní najdete na O´Connell Street turistické infocentrum, řadu obchodů a fastfood restaurací.

Odtud jsme se vydali najít hostel Abraham House v nedaleké Gardiner Street. Tato ulice s typickými cihlovými domy je víceméně jeden hostel vedle druhého - od luxusnějších po levnější kategorie. Jelikož jsme po cestě byli docela hladoví, vyrazili jsme za něčím dobrým na O´Connell Street do pubu Madigan's, který nám padl do oka hned po výstupu z autobusu.

V Madigan's bylo poměrně prázdno a dřevem obložené stěny a kamenná podlaha vypadaly, že už něco pamatují. Začalo se nám tu líbit o to víc. Menu nebylo moc bohaté, ale i tak bylo z čeho vybírat. Rozhodně ale bylo z čeho vybírat u druhů piva, protože za barem se lesklo asi deset píp. Rozhodli jsme se vyzkoušet pravého dublinského burgera, toast s uzeným lososem a k tomu samozřejmě pintu tmavého piva Guinness. O co byl výběr jídel menší, než třeba u nás, o to byly větší porce jídla. Kousek od nás popíjely dva páry "štamgastů". Při cestě pro další rundu na bar se s námi jeden z Irů dal do řeči a ve výsledku pochválil Péťáka za nazrzlé vlasy a překřtil ho na "ginger".

Večer jsme se řídili heslem, že irskou kulturu nejlépe poznáte v irském pubu u sklenice tmavého piva a vyrazili jsme proto na obhlídku čtvrti Temple bar na jižním břehu řeky Liffey. Tato čtvrť s úzkými uličkami je charakteristická (jak už název napovídá) koncentrací pubů, barů a restaurací. Po chvíli bloumání jsme zapadli do Farringtons pub. Byl tam příjemný šrumec a později dorazili i dva (asi) Irové s kytarami. Tak jsme u irské hudby a výborného Guinnesse zakončili náš první den v Dublinu.

Fotogalerie k příspěvku: